Slovo sabrage pochází z francouzského sabre – šavle – protože původně šlo o způsob, jak otevřít láhev šampaňského šavlí. Dnes, kdy šavle upadly v zapomnění, označuje sabrage jakékoli velkolepé otevření láhve sražením hrdla – nožem, sekerou, ba i sklenkou vína.
Tradice sabrage vznikla ve Francii v 19. století díky napoleonským jezdcům. Podle jedné verze se jim nechtělo sesedat z koně, a tak láhev otevírali přímo v sedle; podle druhé legendy důstojníci projíždějící kolem domu madame Clicquot sráželi pod jejími okny šavlí zátky lahví z jejího vinařství – salutovali tak vdově a snažili se na ni udělat dojem.
Tímto efektním způsobem lze otevřít jen šumivé víno, neboť v láhvi musí být tlak. Šampaňské má tlak vyšší, a sabruje se proto snáze než jiná šumivá vína.
Několik pravidel k sabrage:
- Láhev vychlaďte v lednici, nikoli v kbelíku s ledem – šampaňské má být vychlazené, nikoli zmrazené.
- Odstraňte obal i náhubek, korku se nedotýkejte. Otočte láhev švem k sobě, hrdlem od sebe, a nakloňte ji o 30 až 40 stupňů; palec držte v prohlubni na dně. Studenou láhev můžete zabalit do ubrousku, aby neklouzala.
- Provádějte sabrage venku, aby uletěný kus nic nerozbil.
- Nemiřte láhví na lidi, zvířata ani křehké předměty.
- Hrdlo nikdy neřežte špičkou nože či šavle, pouze hřbetem.
- Neveďte řez napříč hrdlem – láhev by se rozbila.
- Nástrojem (šavlí, nožem či sklenicí) přejeďte naplocho podél švu láhve k hrdlu a udeřte hřbetem pod vypouklý prsten na hrdle, v místě jeho spojení se švem. Pohyb má být ostrý, ale bez švihu a bez naklánění; pokud vše proběhne správně, horní část hrdla i s korkem okamžitě odletí stranou a zůstane rovný otvor.
- Používejte jen dobré šampaňské v pevných lahvích se silnými stěnami – levná láhev z tenkého skla se může roztříštit.
- Nikdy nepijte přímo z láhve – okraj zlomeného hrdla je velmi ostrý a pití z hrdla je navíc považováno za porušení etikety.