Kolem vzniku šampaňského koluje obrovské množství mýtů. Hlavní legenda říká, že jej v 17. století vynalezl Pierre Pérignon, mnich z benediktinského opatství Hautvillers. „Piji hvězdy,“ řekl prý o šampaňském. Podle vinařských historiků však Pérignon šampaňské nevynalezl – naopak hledal způsoby, jak bublinky ve víně potlačit.
Historie výroby šampaňského sahá až do starého Říma. Římané dali tomuto kousku země jméno, které jim připomínalo Kampánii. První písemné doklady o vinicích na rozhraní Remeše a Marny pocházejí z 5. století. Právě v Remeši, hlavním městě Champagne, konvertoval v roce 496 ke křesťanství první francký král Chlodvík se svou armádou – a k obřadu potřeboval místní víno. V roce 816 byl v Remeši korunován Ludvík Pobožný a jeho příkladu následovalo dalších 35 králů. To dodalo místnímu vínu slavnostní šmrnc a královský status, ke zrodu nejslavnostnějšího nápoje však mělo ještě daleko.
Vinařství v Champagne se rozvinulo díky klášterům, které pěstovaly hrozny pro posvátné obřady i vlastní potřebu. Tehdejší vína však byla tichá a perlení se považovalo za vadu – takové víno se nazývalo zatracené, ba dokonce ďábelské.
Slavné bubliny se objevily zcela náhodou. Kvašení se ve sklepích často zastavilo kvůli nízkým teplotám a hotové víno se stáčelo do sudů a rozesílalo zákazníkům. Jakmile se víno ocitlo na teplém místě, začalo znovu kvasit, uvolňoval se oxid uhličitý, který v uzavřeném sudu nemohl uniknout a rozpustil se ve víně.
Christopher Merret, anglický vědec, přišel na příčinu vzniku bublinek. Všiml si, že vína z Champagne se do Anglie posílala s velkým množstvím zbytkového cukru a spícími kvasinkami. V roce 1662 předložil vědeckou práci, v níž dokázal, že perlení způsobuje právě cukr v láhvi spolu se zbytky kvasnic. Jednoduchý experiment ukázal, že šumivé může být každé víno, přidá-li se před lahvováním cukr a trocha kvasnic. Za skutečné tvůrce technologie výroby šampaňského by tak měli být považováni Brité, populárnější se však ukázala legenda o mnichovi Pierru Pérignonovi.
Přesto právě Pérignon věřil, že nejlepším hroznem pro bílé víno je Pinot Noir, a pěstování révy věnoval velkou pozornost. Výška vinice byla přísně omezena a bobule se sbíraly pouze ráno; suroviny dováželi na klidných muloch, aby dorazily vcelku. Pérignon vyvinul techniku čtyř lisů a naučil se vytvořit dokonalé bílé víno z Pinot Noir, které se stalo základem legendárního šampaňského. Po tomto mnichovi je dnes pojmenováno jedno z nejproslulnějších šampaňských.
Ve 18. století se perlivé víno přestalo považovat za zkažené, proměnilo se v nápoj králů a stalo se módním. Od roku 1718 se v Champagne šumivá vína vyrábějí průběžně; v roce 1729 vznikl první šampaňský dům Ruinart a po něm další známé značky. K úspěchu přispěl i rozvoj výroby skla: zatímco dříve lahve často explodovaly, s příchodem odolného skla tento problém prakticky zmizel. Od začátku 19. do začátku 20. století stoupla produkce oblasti Champagne z 300 000 na 25 milionů lahví.
Šampaňské je dnes snad nejoblíbenějším nápojem a vizitkou nejen Champagne, ale celé Francie. Je spojeno s oslavou, luxusem a dobrou náladou – a má dokonce své narozeniny, které se slaví 4. srpna.
Nabídku Dom Pérignon najdete v Maison Bouchon zde.